Tu krásu nelze zachytit - jen jí být
Cítit, co mou duši hladí
Co ji vábí, co ji svádí -
Za oponu vnadí
Snad dokonalost stébel trávy?
Nebo slunce, které záhy
Zapadne a jeho tahy
Zůstanou jen vprostřed hlavy?
Tu krásu nelze vynutit - jen ji žít
Jako by tam víla
Ojakživa byla
Ranní rosou políbená
Věnce z kvítí vila
Jednou se ta víla
Na Zem převtělila
Jako delfín, jako panna
V moři usídlila
Možná tahle víla
Chvíli ptákem byla
Jako pírko, jako vánek
Oblohou tančila
Pak se milá víla
Znova narodila
Lidský život plný touhy
V lásce prožít chtěla
Tehdy malá víla
Mnohé pochopila
Jak milovat a jak pouštět
Vše se naučila
Když se ona víla
Se Zemí loučila
Něžný závoj s vůní růží
Za sebou nechala
Proč mě tato víla
Ze sna probudila?
Snad nebyla jsem to já,
kdo byla ta víla?
Vesmír hraje jazz a ty ho tancuješ
A kdyby ses nestyděla, tak i maluješ
Protože to je to, co chceš
Tak už nečekej a běž
Vesmír hraje jazz a ty ho miluješ
Obavy jsi překonala, se štětcem kraluješ
Protože to je to, co chceš
Tak už nečekej a běž
Vesmír hraje jazz a ty ho zhmotňuješ
Každý tón a každou barvu na plátno naliješ
Protože to je to, co chceš
Protože to je to, co chceš
Protože to je to, co chceš
Moudrost stromů
Vezme Tě domů
Do komnat, kde přebývá
Víla vnadná, zářivá
Kůra mnohé poklady
O světě Ti prozradí
Kořeny Tě vyživí
A koruna posílí
Nejprve Tě pohladí
Potom vzhůru vysadí
Do výšin a do nebe
Kde už čeká na Tebe
Sladké vílí tajemství
Tak ho objevuj a sni 🌟
Znám jednu dívku z nebe
Je velmi něžná - možná myslím Tebe
Tančí na duze s delfíny
Ve vlasech nosí květiny
Směje se, skotačí, dovádí
Nedokonalost? Ta jí nevadí
Znám jednu dívku z nebe...
Teď už víš, že myslím Tebe 🤍
Pamatuji si to jako tehdy
Ten den, kdy se rodily hvězdy
Kdy vystoupily z mlžných hlubin
A neuvrhly na Zem 'ni stín
Možná si to také pamatuješ, možná ne
Tento obraz Ti to připomene ✨
Tam, kde se něha potkává s oblaky
Tam, kde tančí kousek Tebe
Tam, kde dohlédneš až za mraky
Se skrývá Vanilkové nebe
Místo jemné, klidné, blažené
Jak pro Tebe stvořené 🥰