O Síle

Bála se přijmout svou sílu. Věděla, co síla dokáže. Jak umí být ničivá a děsivá. Jak dokáže rozmetat na kusy celá města, celé světy i vesmíry. Strávit nitro a zatemnit mysl. Ach, velmi dobře si to pamatovala! A přesto téměř při každé meditaci slyšela: „Přijmi svou sílu“.

Užuž by se tomu oddala, ale pokaždé se zalekla při vzpomínce, kam jí tato pobídka kdysi dostala.

Až jednoho večera prožila a pochopila, že to není její síla. Že síla jí nepatří a nikdy nepatřila.

Je to Síla Života, Vesmíru, Přírody... Síla Existence, Stvoření... 

A ona si ji může na omezeně dlouhou dobu propůjčit. Může ji nechat skrze sebe přicházet, proplouvat, manifestovat...

Může ji přetvářet a formovat. Hrát si s ní, tvořit z ní a kouzlit, ale nikdy se s ní nesmí ztotožnit.

Pochopila výjimečnost tohoto daru. Pochopila, že je vyvolená. A nahlédla, že každý vtělený na Zemi je vyvolený. Neboť každý má dar v tomto čase a prostoru se Silou zacházet a skrze ni zhmotnit a spatřit sám sebe.

Zhluboka se nadechla a vydechla a každou buňkou svého těla cítila, že se její život navždy změnil.

Zpět na všechny příběhy >>>